Zdravím vás ženy 👋 Dnes je to přesně 1 rok co jsem se k vám připojila a napsala svůj první příspěvek. Chtěla bych napsat jak moc se od té doby změnil můj život. Když jsem začínala říkala jsem že je to hlavně kvůli bolestem zad. Bolest zad díky cvičení úplně zmizela poměrně rychle ale už se nedalo skončit takže jsem pokračovala dál s tím že chci zhubnout což se mi tedy dost dlouho nedařilo, na konec se to rozběhlo a já jsem z váhy 68 kg( víc jsem nikdy neměla) při mé výšce 167 cm shodila na 63 kg. Ještě pořád to není tam kde chci aby to bylo ale jsem neskutečně šťastná nejen kvůli váze. Hlavně kvůli tomu, co mi tahle skvělá aplikace dala. Z ženy která na pohyb kašlala se stala žena která si bez něj nedovede představit život. Znovu jsem získala sebedůvěru sama v sebe a je to hlavně díky vám tady a díky pohybu a cvičení a hlavně @DOMI , která umí člověka nakopnout a říct brutální pravdu. A jelikož jsem už pochopila že to co jsem si vždycky přála ke mně nepřijde samo když budu sedět na prdeli tak se snažím jít tomu naproti. Proto jsem se dnes přihlásila na jízdu na koni. Můj zbořený sen. Po 20 letech se posadim znovu na koně. Pro někoho možná nic zvláštního ale pro mně velký krok a ještě teď když to píšu tak brečím. Pokusím se to dovysvětlit velice krátce. Když jsem byla malá nebylo pro mně nic víc než koně, byla jsem schopná sednout na kolo a jet do vedlejší vesnice potají a koukat se jak se v ohradě pasou koně, na pouti- koně, u babičky - koně, koně namalované na tisíci papírů. Můj strejda byl žokej a já si přála být jednou jako on, on mně poprvé na koně posadil, taky mi zařídil učit se o koně starat u něj v práci takže mně tam bral celé prázdniny s sebou. Když jsem se rozhodovala na jakou školu jít tak sem hledala jen jedno - jezdeckou. Rodiče to nedovolili, v žádném případě nebudeš kydat hnůj u koní, jak se uživíš?! co budeš dělat až budeš chtít mít rodinu?! potom už na to nebude čas. Byla to pro mne rána jako hrom. Od té doby jsem na koni neseděla a do hlavy sem si dala že už nikdy tedy ani nesednu. Velká chyba která mi došla až teď za spoustu promarněných let na škole která mně nebavila a v práci která mně nenaplňovala. Ale nemám jim to za zlé. Když strejda s ježděním skončil kvůli dost poškozenému zdraví a problémy s alkoholem které se vázaly s jeho prací stratila jsem k němu vztah. Zklamaní. Ale z koho? to jsem si uvědomila až když před 1,5 rokem náhle zemřel. Zklamaní z nenaplněného snu.. Tím se vracím zpět na začátek a chci poděkovat Domi za to co vytvořila. Kdybych nebyla tady s vámi nikdy bych se neodhodlala znovu začít... i když už je teď příliš pozdě na něco víc 😮‍💨 Lidé by si měli plnit sny, i když je třeba někdo přesvědčuje že je to pitomost ❤️ omlouvám se za tak dlouhý text jestli to vůbec někdo dočte až sem 😅🍀

Posted by Lenka Bukovjanová at 2025-09-04 15:28:55 UTC